Roman v rozhovoru popisuje, co ho nadchlo na Salesforce, jaký byl přechod z korporátu do agilního prostředí konzultační firmy a co pro něj znamená budování vztahů s klienty. V závěru se mimo jiné dozvíte, proč se v Enehanu vyplatí hlídat zásoby 3bit sušenek.
Co tě po dvanácti letech v roli senior projektového manažera v Generali přivedlo právě do Enehana?
Po tak dlouhé době v Generali jsem začal cítit potřebu nové profesní výzvy a dalšího rozvoje v jiném oboru. I když si myslím, že práci v korporátu by si měl zkusit každý – a já jsem za tu svou upřímně vděčný – nechtěl jsem zůstat jen u jedné zkušenosti. Měl jsem silnou chuť vyzkoušet si i něco dynamičtějšího.
V posledních letech v Generali jsem shodou okolností narazil na Salesforce a celý jeho ekosystém mě opravdu zaujal. Když jsem pak začal přemýšlet, kam se dál posunout, měl jsem poměrně rychle jasno. S Enehanem jsem měl už z pozice klienta několikaleté pozitivní zkušenosti, takže rozhodování nebylo nijak složité.
Můžeš nám přiblížit tvůj typický pracovní den Business Consultanta?
Můj pracovní den nemá úplně pravidelný režim. Jde o poměrně dynamickou práci a každý den může být jiný – a právě to mě na ní baví. Snažím se být co nejvíce u klienta a zároveň to vyvažovat přejezdy do kanceláře Enehana, abych měl příležitost poznat kolegy i mimo obrazovku.
Zároveň chci, aby můj den měl alespoň několik stabilních prvků – před prací si většinou zacvičím, pak si udělám čas na snídani a během dne si dopřeju několik silných šálků kávy.
Nejvíc mě baví to, co mi zároveň zabírá nejvíc času – přemýšlení nad tím, jak co nejlépe vyřešit klientský požadavek, domluvit se s našimi technickými architekty a vývojáři a společně poskládat puzzle, z nichž nakonec vznikne požadovaný výsledek. Skvělé je, že každý projekt je jiný a rutina tu rozhodně nehrozí.
Na práci business konzultanta mě baví i ta adrenalinová složka – to zdravé soupeření o klienta, kdy se každý snaží připravit co nejlepší nabídku, aby právě jeho řešení bylo to vítězné. A přiznávám, ten pocit vítězství, když to vyjde, je prostě k nezaplacení.
A když zbyde čas, věnuji ho sebevzdělávání a získávání dalších Salesforce certifikací – protože platforma se neustále vyvíjí a je důležité držet krok.
Co považuješ za nejdůležitější vlastnost nebo dovednost, kterou by měl mít úspěšný Business Consultant?
Za úplně nejdůležitější vlastnost úspěšného business konzultanta považuji schopnost opravdu naslouchat a rychle se zorientovat v tom, co klient potřebuje – někdy i mezi řádky. Je potřeba mít cit pro lidi, nebát se ptát, rozumět jejich byznysu a často i jejich firemní kultuře.
Důležitá je i dávka analytického myšlení – abych si dokázal z chaosu poskládat smysluplné řešení a přeložit klientské požadavky do funkční reality na Salesforce.
A nesmí chybět ani schopnost budovat vztahy, protože bez důvěry a pohody s klientem to prostě nikdy nebude ono.
Za mě: komunikace, zvědavost, analytický mozek a lidský přístup – to je můj mix na úspěch.
Jaké máš cíle a ambice do budoucna?
Do budoucna bych rád dál rozšiřoval své Salesforce dovednosti, sbíral nové certifikace a postupně se vypracoval na seniorního konzultanta – ideálně takového, kterého nerozhází ani pondělní ráno.
Chci mít záběr, který nebude jen o technických řešeních, ale i o poctivé business analýze a schopnosti dotáhnout projekt do úspěšného konce.
Baví mě se posouvat, učit se nové věci a být klientům užitečný v každé fázi jejich Salesforce cesty.
Jak pracuješ na svém profesním rozvoji a vzdělávání?
Na svém profesním rozvoji makám celkem intenzivně, baví mě se vzdělávat a posouvat se. Když je člověk z rodiny, kde má táta víc titulů než běžný učitel na vysoké škole, tak se to do vás tak nějak „vpije“ samo :).
Před nedávnem jsem se před tátou jen tak lehce zmínil, že bych si možná chtěl dodělat i IT vzdělání – a za týden mi do e-mailu přišlo potvrzení o podané přihlášce na VŠ, kterou za mě táta podal, aniž by mi to řekl. A zrovna minulý týden jsem udělal státnice.
To samé platí i pro svět Salesforce. Když je možnost získat certifikaci, jdu do toho, protože mi dává smysl mít za sebou i nějaký ten „ofiko“ důkaz, že to, co dělám, opravdu umím. Rád si povídám se zkušenějšími kolegy, ptám se a nebojím se vyzkoušet nové věci.
No a když se naskytne příležitost vyjet na konferenci nebo zahraniční projekt, rozhodně u toho nechci chybět – protože svět Salesforce je velký a pořád je co objevovat.
Co jsou podle tebe největší přednosti práce v Enehanu oproti jiným firmám v oboru?
Na práci v Enehanu mě baví hlavně to, že i když firma rychle roste a už to dávno není malý tým, pořád tu panuje skvělá – skoro až rodinná – atmosféra. Nepřeválcuje vás žádná přehnaná administrativa, takže máte opravdu prostor dělat svoji práci naplno a soustředit se na klienty, místo abyste bojovali s tabulkami a razítky.
Líbí se mi i to, že jsem obklopený mladým, energickým týmem, který mě dokáže nakopnout i v pátek odpoledne. A musím říct, že Enehano si umí pohlídat nejen pracovní pohodu, ale i vztahy v týmu – různé neformální společné akce tomu dávají skvělou týmovou dynamiku.
Za mě je to ideální mix profesionality a lidského přístupu.
Jaké jsou největší výzvy, se kterými se v práci setkáváš, a jak je překonáváš?
Určitě najít tu správnou rovnováhu mezi tím, co Salesforce umí tzv. „out-of-the-box“, a tím, co klient doopravdy potřebuje. Někdy je to trochu oříšek – poskládat řešení, které bude smysluplné, efektivní, odpovídat best practices a zároveň naplní klientovy požadavky.
Nejtěžší bývá klientům srozumitelně vysvětlit, kdy je lepší držet se osvědčených funkcionalit a kdy má smysl jít cestou customizace. Tím, že jsem poznal i druhou stranu, klientům opravdu rozumím. Chápu, že může být nepříjemné, když vám konzultant říká, že nějaká custom funkcionalita není nutná.
Snažím se proto být empatický, ale zároveň otevřeně popsat plusy a mínusy obou cest – tak, aby si klient mohl vybrat sám, ale měl k tomu všechny potřebné informace.
Jakým způsobem se řeší zpětná vazba a jaký má vliv na zlepšování pracovního prostředí?
Co se týká zpětné vazby, v Enehanu platí, že se věci říkají otevřeně a s respektem – i když to občas znamená slyšet něco nepříjemného. Zpětná vazba tu ale rozhodně nekončí v šuplíku. Reálně se podle ní upravují věci, které ve firmě fungují, nebo naopak drhnou.
Management si pravidelně zjišťuje, co si o chodu firmy myslíme, a když se něco opakuje, opravdu se to řeší – žádné schovávání pod koberec. Na individuální úrovni máme s manažery domluvené pravidelné schůzky, kde si v klidu řekneme, co je fajn a co by šlo vylepšit.
Celkově to podle mě hodně přispívá k tomu, že se ve firmě lidé cítí dobře a nebojí se ozvat, když je potřeba něco změnit. Prostě: zpětná vazba tu má smysl – a fakt pomáhá dělat pracovní prostředí lepším. Nejen na papíře, ale i v realitě.
Co bys poradil novým kolegům, kteří právě začínají svou kariéru v Enehanu?
Novým kolegům bych poradil hlavně jednu věc – nebojte se být aktivní a ptejte se na všechno, co vás zajímá. Salesforce se neustále vyvíjí, takže je důležité být v obraze, vzdělávat se a zkoušet nové věci.
Hodně vám pomůže, když budete chodit mezi kolegy – ať už do kanceláře, nebo na firemní akce, kde se dá spousta věcí probrat v neformální atmosféře.
Čím víc se zapojíte, tím rychleji zapadnete. A všechno půjde mnohem snáz.
Můžeš nám prozradit nějakou zajímavou nebo vtipnou historku za ten půlrok co u nás pracuješ?
Během půlroku jsem zjistil, které sušenky jsou v Enehanu nejpopulárnější :D. Takže pokud chcete 3bitku, musíte si vypozorovat, kdy dorazí nová zásoba – a pak si hodně pospíšit, jinak na vás nezbyde. Naštěstí je tu vždycky v záloze Mila, která mizí o něco pomaleji. A to mě často zachraňuje.
Dozvěděla jsem se, že ovládáš základy čínštiny – jak ses k tomu dostal? Je to tvůj koníček? A jaké další zájmy ještě máš?
Jazyky mě baví odjakživa, ale k čínštině mě paradoxně přivedla studia v Paříži. Tamní ředitel měl za manželku Číňanku a rozhodl se otevřít kurz čínštiny. Přišlo mi to jako větší dobrodružství než španělština (to jsem ještě netušil, že si jednou vezmu za ženu Kolumbijku :D), tak jsem do toho šel.
Bavilo mě luštit a kreslit ty zvláštní znaky a zjišťovat, jak vůbec výuka čínštiny funguje. Měl jsem pak ještě jeden semestr na vysoké škole a pár měsíců soukromého doučování, ale dneska už bych sotva rozpoznal deset znaků. Co si ale budu pamatovat nadosmrti, je, jak se řekne „Čína je velká a Japonsko je malé“ – to byla úplně první lekce :D.
Jinak mě kromě jazyků baví cestování, fantasy knihy, sport a taky se rád učím střihat videa.
